Dezerty budou!

06.05.2021

...aneb jak to může vypadat, když se rodí kniha

Každý text vyžaduje péči
Každý text vyžaduje péči

Už je to tady. Symbolicky na Světový den knihy jsme podepsali smlouvu na Nepečené dezerty! (co nejsou kuchařka😉). Volejte sláva a tři dny se radujte.

Povím vám, že když jsem tuhle mluvila o trpělivosti, ještě jsem neměla ani ponětí, co to ve skutečnosti znamená. Na své: „... můžeme vás zařadit do edičního plánu,“  jsem si počkala necelé čtyři měsíce od odeslání rukopisu. Může se zdát, že to uteklo, ale pravdou je, že každý den se neskutečně vlekl.

Když jsem e-mail z nakladatelství otevírala, špatně se mi načetla stránka na mobilu, takže jsem viděla jsem jen poděkování a rozloučení. Jasně, přece jsem nečekala, že to klapne. Jenže pak jsem si všimla, že koukám na e-mail z listopadu. Rychle jsem srolovala a... tomu pocitu se nic nevyrovná! Splnil se mi sen a všichni, kteří si ťukali na čelo, když jsem říkala, že chci být spisovatel, si můžou jít ťukat o dům dál.

Vím, že jsou autoři, kteří po pár týdnech slyší: „Jsem nadšený/á z vašeho rukopisu, navrhnu ho k vydání.“ A autoři pak čekají a doufají, že je nikdo nezařízne na redakční, finanční a bůhvíjaké radě. Jsem ráda, že jsem si nemusela procházet tímhle vlnobitím nejistoty. Nepečené dezerty (ach jo, ten název se pořád může změnit, ačkoli si to už nedovedu představit) vyjdou v příštím roce 2022. Že je to za dlouho? Inu, jinde třeba nakladatel plánuje vydání knihy za dva až tři roky. Takže příští rok je super!

Samozřejmě jsem knihu mohla už dávno vydat samonákladem, nebo využít různé
e-továrny, ale cesta přes nakladatelství pro mě byla ta jediná správná. Představovala totiž zásadní metu, které jsem chtěla dosáhnout. Vše ostatní už je jen příjemný bonus.

A teď trochu čísílek aneb jak šel čas v mém případě:

2015 - první draft a první odmítnutí (děkuji za něj, opravdu)

1-7/2020 - vznikla druhá definitivní (a lepší) verze

10/2020 - zpracování postřehů od beta čtenářů, konec autorských a korektorských zásahů 

11/2020 - vyjádřilo zájem hned první nakladatelství, které jsem oslovila

~ nekonečné čekání 

2/2021 - první pozitivní zpráva o zařazení do edičního plánu

4/2021 - podepsání smlouvy

5/2021 - formální odevzdání rukopisu

2022 - plánované vydání

Když jsem to takhle sesumírovala, může se zdát, že všechno je jedna velká sranda plná sluníčka, úsměvů a srdíček. Ale musím říct, že za tím vším stojí hromada pochybností o sobě samotné. Také hodiny trávené u počítače, bolavá záda, pocity zoufalství, marnosti a ztráty času. Ale za pozlátkem se téměř vždy ukrývá nějaké trápení.

Důležité je - nevzdávat se.

A ještě jedna věc - nic neuchvátat. Protože z knihy by měl mít radost nejen autor, ale i čtenář. 

Podělte se o své zkušenosti s vydáváním v komentářích! :-)